Od pátku do neděle jsem byl na soustředění standardních tanců, kde jsem soupeřil s ranními pohybovkami (hodiny cvičení, posilování, protahování a zvyšování vaší fyzičky, zvětšování vašich hranic), odpoledními practisy (simulovaná taneční soutěž, kdy si taneční páry zkouší tancovat jako na soutěži), večerními strečinky (protahování), pozdějšími teoretickými semináři o tancování a všudepřítomnými semináři o různých tancích.
Celým soustředěním nás vedli skvělí trenéři Lucka a Jeff a velice jim děkuji, že mají s námi (spíše se mnou) trpělivost a učí nás jak být skvělý tanečník.
V pátek jsme začali kolem půl páté odpoledne, kdy jsme všichni dorazili a chvíli poklábosili. Trenérka Lucka nám rozdala krásné sešity a propisky, abychom si mohli vše ze soustředění zapsat a nic nezapomenout. Co mě nesmírně potěšilo, byla placka, kterou jsme také všichni dostali.
Po příchodu jsme se všichni převlékli do cvičebního a šli do tělocvičny, ve které jsme strávili celý víkend. Začala první hodina - pohybovka. Hodina skákání, cvičení a moření se ve vlastním potu. Hodina, která ovšem stojí za to a vždy z ní odcházíte šťastní a spokojení.
Následoval první seminář - Valčík. U valčíku mě mrzí, že zrovna ten mi nejde. Vždy se mi tento tanec líbil a přijde mi takovou klasikou i na vesnických zábavách. Avšak musím trénovat a věřím, že jej vypiluji.
A na závěr nám Jeff vyprávěl o soutěžích. Vše mě tak namotivovalo, že bych nejraději vyrazil na soutěž ihned! Jsem rád, že s námi mluvil na rovinu, protože aspoň vím, co od toho mohu čekat. Nic není růžové a na všem můžeme hledat nějaké ty mouchy. Ale jestliže tyto "mouchy" překousneme, uvidíme na tom to krásné, na co se můžeme těšit.
V sobotu jsme startovali již v osm ráno. Jelikož mi jel autobus brzo, tak jsem si po cestě do sokolovny sedl na betonovou "lavečku" u Bečvy a zapsal jsem si všelijaké poznatky z předchozího dne. Zcela mě to nabilo novou energií. Bylo úžasné si zkusit sednout si u řeky na lavečku a dívat se, jak lidé prochází kolem a vy si píšete cokoliv do deníku. Někdy si to chci zopakovat.
Sobotní pohybovka byla nejhorší ze všech tří dnů. Bolel mě opravdu zadek a stehna. Nejspíše proto, že jsme je v pátek špatně protáhli. (Uklidňující zprávou bylo, že zadek bolel nás všechny =D).
Následný waltz i tango mě bavilo. Šlo o zcela nové sestavy a kroky si (doufám) úspěšně pamatuji. Velké mezery mám ve zdvizích, nášlapech a hlavně v rotacích. Když se opravdu soustředím a nemusím myslet tolik na kroky, tak zdvihy a nášlapy plus mínus zvládám. Ale rotace? Vůbec. Vždy skončím špatně a Jeff jen pění a pění.
První practis, který jsem kdy zažil byl skvělý. I když jsem netančil se svou taneční partnerkou Klárkou (bohužel má zlomený prst na noze), tak jsem zkoušel tančit sám. Samozřejmě jak to bývá, tak jsem si nepamatoval sestavy, které jsme se naučili a tak jsem tancoval aspoň kroky ze základních tanečních.
Večerní seminář byl famózní (jako vše). Trenéři nám ukázali videa z jejich začátků a následně pár pádů. Bylo to celkem vtipné. Vidět je jinak než je vidíte teď, je možná trochu i povzbuzující, protože máte naději, že se můžete také změnit. A to já bych opravdu chtěl.
Neděle měla zcela stejný program jako sobota, mimo drobných změn. Místo waltzu jsme měli semináře na tango a quickstep.
Quickstep.. Peklo na zemi. Kroky bych se naučit zvládl, to jo. Ale ta rychlost! A k tomu vůbec nevím, jak se tento tanec + tango počítají na hudbu. Ale aspoň, že to jsou tak krásné tance.
Nejslabší chvilka na mě dorazila odpoledne. Vše se začalo pomalu hrnout a hrnout a mě už vše přestávalo bavit.
Vše vybuchlo na posledním semináři, kdy nám trenér Jeff řekl, ať zkusíme zatancovat waltz na hudbu. Sami. Já jsem měl začít. Na ten pocit nikdy nezapomenu. Bylo mi tak otřesně! Ani usmívat se už nešlo, jen jsem čekal až to skončí a já to přetrpím. Při jeho slovech, ať to zopakuji, jsem cítil takové bodnutí a mně bylo hůř a hůř. Když řekl, že je to dobré a (mám pocit - moc si z toho totiž nepamatuji) pochválil mě, tak jsem si šel jen sednout, bez jednoho poděkování a úsměvu. Opravdu nevím jak mám ty pocity popsat. Cítil jsem vztek, zlost, psychické vyčerpání, nervozitu, paniku, chtělo se mi brečet, křičet, jít domů. Být někde sám. Musím říci, že to se mi snad ještě nestalo. Parádní bylo, když nám řekl, že máme jít ještě zatancovat tango. Jsem myslel, že mě něco porazí.
Ale vše dobře dopadlo a po této hodině se mi zlepšila nálada. Přišla taková velká úleva a já se začal i smát. taková chvilková slabost..
Následoval tedy practis a tam jsem si trochu ty sestavy pamatoval. No tedy... Bylo to lepší než v sobotu.
Strečink (u soboty jsem jej vynechal, nestalo se nic zajímavého) měl v sobě překvapení! Trenérka Lucka nám řekla, ať si lehneme, zavřeme oči a uvolníme se. Byla puštěná relaxační hudba a my se pouštěli do naše vnitra a pročistili tak naši mysl. Velice se mi to líbilo a klidně bych si to znovu zopakoval.
Poslední teoretický seminář (a zároveň poslední hodina soustředění) byla o partneringu a opět o soutěžích.
Celý tento víkend mě motivoval, abych se opravdu věnoval tomuto oboru a také, abych si sám sobě věřil a začal vyhrávat!
Sáhl jsem si na dno, ale zažil jsem i opak. Byť krátký víkend, tak mi toho dal opravdu hodně a já za něj velice děkuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat